Historie hradu

Rozlehlá zřícenina hradu, asi 15 km severně od jihočeského města Český Krumlov, tyčící se na vysoké skále, poblíž soutoku Křemžského potoka a řeky Vltavy. 

  Před započetím vyprávění o nepříliš dlouhé historii hradu, je potřeba uvést skutečnost, že v místech pozdějšího hradu Dívčí kámen se nacházelo opevněné sídliště ze starší doby bronzové jehož pozůstatky při výstavbě hradu převážně zmizeli a nepatrné fragmenty tohoto sídliště se do dnešních dob zachovaly pouze na severní straně skalního ostrohu, na kterém byl středověký hrad později vystavěn. Historie hradu se začíná psát r. 1349, kdy český král Karel IV. udělil povolení k výstavbě hradu synům Petra I. z Rožumberka. Dochovala se dokonce zakládací listina hradu, což není příliš obvyklé. Roku 1360 je hrad již uváděn jako dokončený. Byl zbudován za účelem správy oblasti části rožumberského panství a v dobách válečných určen i jako vojenský opěrný bod v kraji na sever od Českého Krumlova, který byl hlavním rodovým panství Rožumberků. Jedinou událostí, která přesáhla hranice spravovaného panství, byla událost, kdy na hradě byl krátce vězněn český král Václav IV. v době jeho konfliktu s českou šlechtou a jeho krátký nedobrovolný pobyt na Dívčím Kameni r. 1394 byl součástí jeho zajetí a převezení k internaci do tehdejšího Rakouska. Na počátku husitských válek je známo, že hradní sídlo bylo Oldřichem z Rožumberka podstoupeno Vilémovi z Potštejna. Bylo to však nakrátko a r. 1424 bylo vlastnictví navráceno zpět Oldřichovi. Tento známý rožumberský šlechtic, po předání vlády nad celým svým panstvím synovi Janovi, r. 1457, se na sklonku svého života na hradě usadil na 4 roky, kdy poté se vrátil zpět na krumlovské panství. 

  Zánik hradu se započal r. 1506. Tehdejší vlastník hradu, Petr z Rožumberka, dal Dívčí Kámen vyklidit, zařízení a posádku přestěhovat do tehdejšího centra rožumberského rodu, do Českého Krumlova. Hrad zůstal od tohoto období opuštěn a v r. 1541 je v písemnostech již uváděn jako pustý.