Historie hradu

    Nevelké sídlo hradního typu, menší svojí rozlohou a také nevelké svým vojenským významem v době jeho existence. Zřícenina hradu Kozí Hrádek, se nachází 7 km od městské části Měšice, jihočeského města Tábor. Ačkoli svojí velikostí malá hradní stavba, který jinak by upadla v zapomnění, zapsala se významně do českých dějin pobytem mistra Jana Husa, hlavního představitele českého církevního reformního hnutí v 15. století. Později po jeho smrti toto hnutí nazývané jako Husitské. 

   Založení tohoto malého hradu není známo a první zmínka o jeho existenci pochází z r. 1377, kde je uváděn jako majitel Vlček z Kozího. Následně po panu Vlčkovi jsou jako další majitelé zapsáni páni z Hardeka a pan Jindřich z Hradce. Posledními kdo drželi hrad ve vlastnictví byli Vilém z Újezda a po jeho smrti jeho synové. 

   Již výše zmíněný pobyt mistra Jana Husa je na Kozím Hrádku datován od léta 1413 do konce jara 1414. Uchýlení kazatele do tohoto místa bylo důsledkem uvalení papežské klatby na jeho osobu, jejíž následkem musel opustit Prahu a Kozí hrádek byl jedním z několika jeho utajených pobytů. Utajených z důvodu, že pokud by bylo známo místo pobytu člověka, na kterého klatba byla uvalena, tak by se důsledky klatby vztahovali i na místo v němž pobýval (zákaz svateb, pohřbů, křtin, atd.). Na Kozím Hrádku Jan Hus kázal své reformní učení a názory. Na mnoha kázáních byl vyslechnut velkým množství posluchačů z blízkého i širšího okolí, jeho kázání naslouchající (pověstné kázání pod lipami). 

   Po odchodu Jana Husa hrad již neměl dlouhého trvání svojí existence. Po relativně úspěšném přečkání husitských válek bez úhony, byl r. 1438 zničen požárem. Příčina požáru známá není. Převládá názor, že hrad byl zapálen, dobyt a vypleněn vojskem Albrechta Rakouského, který v té době obléhal nedaleké město Tábor. Po tomto datu hrad zpustl, nebyl nikdy obnoven a nebýt tak významné osobnosti, jakou mistr Jan Hus byl, tak by skončil Kozí Hrádek v zapomnění dějin, tak jako stovky podobných objektů v Českých zemích. Avšak díky tomuto nabyl v pozdějších stoletích vlasteneckého významu a dostal se do „hledáčku“ českých vlastenců za dob národního obrození, a to zejména v 19. století. K prvnímu archeologickému výzkumu došlo v r. 1886 pod vedením profesora Augusta Sedláčka, kdy byla prozkoumána pouze část zříceniny. Avšak r. 1893, kdy byl proveden další výzkum, došlo ke znehodnocení a poškození mnoha nálezů na nalezišti hradu, v důsledku neodborného a špatně připraveného výzkumu, a neméně neodborně vedeného. K nápravě toho co se ještě dalo ve výzkumu napravit a pod odborným vedením zachránit, došlo r. 1899 a následujících asi 15 let výzkumných prací pod vedením J. Švehly. V 60. letech byl Kozí Hrádek prohlášen národní kulturní památkou. Na závěr lze ještě uvést, že v blízkosti zříceniny hradu byl vybudován Sokolský památník. 

   Kozí Hrádek jako takový z hlediska svého umístění a z toho vyplývajícího vojenského významu jako pevnosti, nepředstavuje nějak výraznou stavbu. Je položen v údolí, na úpatí jednoho z jeho stoupajících svahů. Ze dvou stran okolní terén výrazně převyšuje samotný Kozí Hrádek a tím dával obléhatelům výraznou výhodu co se týče ostřelování obléhajícími stroji, či na konci husitských válek již účinnými těžkými palnými zbraněmi. Kozí hrádek lze spíše charakterizovat jako zemanské sídlo, či menší správní centrum, které mohlo odolat výpadu slabších, či nepočetných skupin nepřátel, nikoliv však početné a dobře vybavené armádě. Jeho nepříliš silná obranyschopnost byla trochu zesílena vyhloubením hlubokého obranného vodního příkopu kolem části hradu, či nezanedbatelnou silou hradních stěn, avšak celkově se na pojmu malého a nevýznamného hrádku nic nemění.