Historie hradu

Zřícenina hradu ležícího 6 km severně od města Bechyně, a 500 m od od obce Dobronice.

   Počátky stejnojmenné vesnice se datují již do 12. stol., avšak vznik samotného hradu Dobronice je datován do období kolem r. 1320. Na založení hradu jako takovém pravděpodobně měl velký podíl silný šlechtický rod Rožumberků. Nepřímo to lze odvodit z první písemné zmínky o hradě Dobronice, z r. 1322, kdy na hradě je uváděn Diviš z Dobronic, ve službách pánů z Rožumberka. Tímto je Diviš považován za prvního správce hradu, který ve svém jméně jako člen vladyckého šlechtického rodu uvádí přídomek "z Dobronic". Následně po něm na hradě pobývali i jeho synové, Vlček a Matěj z Dobronic, kteří nadále hrad spravovali a po smrti posledního z nich, Matěje (r. 1359), se správy Dobronického hradu ujala jeho žena Zdeňka, spolu se svým synem Divišem. Vzhledem k nezletilosti Diviše v době smrti svého otce, ujímá se správcovství jeho matka Zdeňka, jak výše uvedeno je. Po dovršení plnoletosti a smrti svojí matky se stává správcem hradu a na sklonku života, kdy jako bezdětný umírá, odkazuje hrad a panství Dobronické r. 1418 pánům z Kraselova, jakožto jejich dlouholetý přítel. Tímto se na hradišti stávají páni Kraslovští novými majiteli avšak přesnější délka jejich působení v Dobronicích není známa. Je známo, že v neurčené době přechází hradní sídlo do vlastnictví Jana mladšího z Malovic, který jej prodává r. 1443 Rynartovi z Dubu. Následně hrad pokračuje v častém střídání majitelů. Opětovný prodej r. 1455 Oldřichovi z Rožumberka má později za příčinu přestavbu hradu provedenou tímto mocným rožumberkým pánem, kdy původní pravděpodobně pouze slabší opevnění hradu v podobě tvrze, bylo značně zesíleno a celkově se hrad dočkal výrazného zpevnění a rozšíření. Přestavba byla provedena během několika let, ale již v r. 1459 Dobronice opět mění majitele a to do rukou Víta ze Rzavé, jinak purkrabího z hradu Choustník, který na sklonku svého života strávil svuj čas na Dobronicích. Jeho potomci, syn Vít a vnukové Jan a Ondřej, postupně hradní sídlo dostavěli do dnešní pozdně gotické podoby. Roku 1527 prodal Ondřej Dobronice bratřím Hozlauerům, kteří na břehu Lužnice, pod hradem zřídili mlýn a počali s vařením piva. Tito bratři v důsledku účasti na stavovském povstání v konfiskaci přišli o dvě třetiny dobronického panství a následně i zbývající třetina r. 1636 propadla do vlastnictví královské komory v důsledku nesplácení dluhů Hozlauerů.

   Tak i nadále opakovaně pokračovalo časté střídání majitelů na hradě, pro Dobronice tak typické. Z vlastnictví královské komory prodejem získal panství Ferdinand Pruger z Greinburku. Jeho dcera Anna Jakoba opět prodejem předala dobronické hradiště jezuitské koleji U sv. Klimenta. Tento řád vlastnil Opařany, Bernartice a Podbořany, čímž s tímto spojením s Dobronicemi vzniklo jejich rozsáhlé panství nazývané již dříve Opařanským. Konkrétně Dobronice sloužili do r. 1727 jako jejich jezuitské sídlo. Téhož roku byl dokončen opařanský zámek a tak Dobronický hrad byl tímto na trvalo opuštěn. Rokem 1773 se počíná definitivně zánik hradu, kdy od toho období je hrad postupně po dobu mnoha let rozebírán na stavební materiál. Rokem 1825 koupil hrad Karel z Paaru, který zamezil dalšímu devastování hradiště a přičlenil jej k bechyňskému panství. V letech 1882 - 1885 byly provedeny nutné opravy a konzervační práce. Do vlastnictví státu přechází dobronický hrad r. 1948 a další opravy byly prováděny v 70. letech. Hrad byl do r. 2010 přístupný veřejnosti, avšak r. 2010 došlo k sesuvu části zdiva a pádu drobných fragmentů hradu na budovy pod hradem. V současné době je zřícenina hradu pro veřejnost uzavřena.